5/01/2015

agora

Upřímně, překonávám i své vlastní očekáváni. 
Zamyslela jsem se nad tím, kdy jsem blog začala zanedbávat (mám totiž pocit, že 
na samotném začátku), došlo mi ale, že je tomu tak od té doby, co jsem se z něj
snažila udělat něco víc. Napsala jsem článek, ale nezveřejnila ho, protože to
nebylo to pravé. Co je ale to pravé, když ne to, co sem doopravdy chci napsat? 

Jednoduše čekejte starou známou všehochuť. 

Tahle pauza byla jedna z těch delších, přiznávám. Nebudu vzpomínat, protože si popravdě nepamatuju ani minulý týden, natož tři měsíce zpátky. 

Tento týden v pondělí se nám podařilo vyhrát krajské kolo Studentské Agory, jedná se o jakousi debatní soutěž. Jeli jsme tam s cílem dobře se najíst a vydržet alespoň i do svačiny, nakonec jsme z šesti týmů Moravskoslezského kraje postoupili do finále a dříve, než jsme si to stihli uvědomit, jsme ho i vyhráli, což nám zajistilo postup do celostátního finále v Praze, které se bude konat na začátku června na půdě Lichtenštejnského paláce. Legrační je, že jsme byli tým s nejmladšími členy a pravděpodobně lehké nedocenění našimi soupeři nás dostalo právě do finále. 



Aktuálně mám za sebou tři hektické týdny, z čehož ten poslední byl vyloženě na nože. Zpracování a rozbor osmnácti témat během necelých tří týdnů v rámci naší debatní skupiny, zánět hrtanu, škola... a aby toho nebylo málo, přidala jsem si i italštinu (věčný začátečník) a pohltil mě zájem o východní kulturu právě v tu nejnevhodnější chvíli, ale takový je život, předpokládám. Volné chvíle jsem nacházela útěky k tumblru, klidně mi na něj hoďte očkem, já se nad ním rozplývám. 

 Seberealizace v rámci FC magazínu stále pokračuje, nevěšte hlavu. Pokročila jsem i v přípravách na přijímačky, o čemž nejspíš dříve či později sepíšu i článek. Stejně tak dojde i k finále čtení mého oblíbence s nejkýčovitějším názvem Následujte své srdce




Žádné komentáře:

Okomentovat